Imunodeficience

Role obránce v našem těle proti pronikání cizích virů, bakterií, hub a jiných parazitů hraje imunitní systém. Stav, kdy imunitní systém selhává z různých důvodů a tyto poruchy imunitní obrany mají dlouhodobý  patologický charakter, se nazývá imunodeficience (stav imunodeficience, IDS). Navíc s imunodeficiencí je proces obnovy těla inhibován nebo zcela zastaven.

Snížení imunity, tedy imunodeficience se projevují zvýšenou náchylností k infekcím (poruchou obranyschopnosti vůči patogenním, případně i oportunním mikroorganizmům), mohou se podílet i na vzniku nádorových chorob, chronických zánětů.

Rozlišujeme imunodeficience:

vrozené – způsobené genetickou poruchou;

získané – v důsledku řady příčin (metabolické poruchy jako diabetes mellitus, ionizující záření, ztráty bílkovin – proteinurie, popáleniny, operační stres, nádorová onemocnění, léčba imunosupresivními látkami, chemoterapií, radiace, infekce HIV, aj.).

Klinické projevy jak primárních, tak sekundárních imunodeficiencí závisí na tom, který systém je postižen.

U protilátkových imunodeficiencí (lymfocyty B, protilátky) je nápadný sklon k mikrobiálním infekcím (otitidy, sinusitidy, pneumonie).

U buněčných (lymfocyty T) se objevují plísňové, parazitární a virové infekce.

Poruchy fagocytárního systému (granulocyty, makrofágy) se projevují sklonem k recidivujícím povrchovým kožním infekcím, ale i septikémii.

Imunodeficience v komplementovém systému jsou recidivující pyogenní infekce nebo atypický průběh systémových chorob. 

Sekundární imunodeficience jsou podstatně méně závažné než primární, a jejich rozlišování na jednotlivé typy (protilátkové, buněčné, fagocytární) není jednoznačně možné, většinou jsou komplexní.

Opakující se běžné infekce:         

záněty dýchacích cest, angíny

Oportunní patogeny:                      

mykózy: povrchové, hluboké (candida, aspergillus),

virové: encefalitidy, pneumonie (herpes simplex viruscytomegalovirus)

V důsledku imunodeficience se tělo pacienta stává velmi náchylným k různým nebezpečným chorobám. Jedná se o onkologická onemocnění, lidský papilomavirus, meningitidu, HIV, AIDS, těžké infekce (absces, zápal plic, sepse). Možnost smrti není vyloučena. Proto je nutná včasná a správně předepsaná léčba.